Milý Copycampe, proč jsi kur*a jenom 1 den?!

Mou první účast na Copycampu bych mohl zhodnotit velmi rychle, ale o čem by pak asi byl zbytek článku, he?

 

Přece znáte akce, kterých se opravdu, ale opravu nechcete účastnit.

Zkouškového období.

Promítání nejnovějšího filmu od Zdeňka Trošky.

Trhání osmičky vlevo dole a tak dále.

 

Teď si ten pocit otočte o 180 stupňů, protože pokud máte rádi slova, prodej a marketing, na letošním Copycampu jste opravdu být chtěli.

A že vás tam bylo jak much!

 

Já se na Copycamp dostal úplnou náhodou. Na Faceboocích na mě skočil post se soutěží „Jak byste vysvětlili copywriting svojí babičce?“ Hrálo se o volňasa na Copycamp, tak jsem se hecnul, že musím vymyslet něco echt kvalitního, aby to organizátory zaujalo. Zrak mi padnul na krabičku nějakých přiblblých čokoládových srdíček na stole (MILUJU ČOKOLÁDU), můj mozek si to nějak spojil a vyplodil tohle.

 

Copycamp-2016-report-david-klouda-soutez-post

 

Uznávám, ten post tak přeslazený, že by z toho kleplo i lehčího diabetika, ale já to tak prostě mám. Miluju číst, miluju psát a miluju i písmenkovou polévku. Jsem prostě písmenkový úchylák.

(Všimněte si, že můj post nemá ani jeden lajk, zatímco posty ostatních je měly. Podle mě je to velmi pozitivní vzkaz pro všechny, jelikož to ukazuje, že vyhrát může i nepopulární nýmand)

Jo a samozřejmě mi udělalo hrozně dobře, že organizátoři zveřejnili grafiku s mým ksichtem, díky!

 

Copycamp-2016-report-david-klouda-soutez-grafika

 

Když jsem toho osudného rána dovalil šalinou na místo (slovo „šalina“ tu používám jako lakmusový papírek na Pražáky – pokud jste z reportu neutekli teď, neutečete už nikdy, johoho!), zarazila mě nemalá fronta.

Udělal bych vtip o tom, že tam snad dávali něco zadarmo, ale… dávali no, takže nic.

Při registraci jsme dostali program, časák Reportér, placku a perfektní recyklovatelnou tašku, kterou jsem ihned recykloval, protože kdo se s tím nám celou konferenci vláčet.

Nikoho, ale vůbec nikoho jsem neznal, ale toho se já nebojím. Toho bohdá nebude, aby ten introvert ve mně z networkingu utíkal! Postupně jsem pootravoval tolik lidí, že statisticky se mnou prostě už někdo konverzovat musel, a tak jsem během pauziček a afterparty poznal několik super lidí. Už jenom kvůli tomu byl Copycamp parádní.

Ale teď k programu.

Vyjmenuji pro mě nejzajímavější přednášky.

 

Filip Kahoun, CEO H1 (@FilipKahoun) – mluvil o důležitosti emocí v copywritignu. Do textu je potřeba dát srdíčko a jít tomu štěstíčku trochu naproti. Zákazníka totiž nijak zvlášť nezajímá, že máte k dispozici nejnovější super truper technologie a tu nejkrásnější sekretářku z celého komplexu vašich kanceláří.

Ale že se každé zakázce věnujete až do roztrhání těla, zvládnete jí 2x rychleji než konkurence a děláte to s láskou (přísloveční určení způsobu, nikoli podst. jméno) už 20 let, může být zajímavější. Pokud je to pravda, samozřejmě, protože jinak to jsou jenom kecy a vnímavější zákazník to prokoukne po prvním telefonátu/osobní schůzce/mailu.

Takže trochu života do toho copy a bude to hned větší zábava a větší balíky peněz.

 

 

Copycamp-2016-report-david-klouda-filip-kahoun-emoce-a-copywriting

 

 

Luboš Květ, Analytik/ Kodér v H1 – Lubošovo příjmení je stejně krásné, jako byla jeho přednáška o tajích čísel v životě a copywritingu. Hodnověrnost jeho projevu umocňoval fakt, že na mě působil lehce autisticky a takovému člověku povídání o číslech zkrátka uvěřím tak nějak víc.

Zmiňoval například důležitost měření TĚCH SPRÁVNÝCH metrik na webu, protože Google Analytics je boží hovádko, jehož statistiky není úplně dobré brát doslova. Podle Luboše je mnohem zajímavější a relevantnější měřit věci jako kam až návštěvník doscrolluje po stránce, jak dlouho na té stránce je, jestli si odtud něco zkopíroval nebo jestli využil některý se social media pluginů přímo na stránce.

Zkrátka šel po interakci daného uživatele, a co bylo nejlepší…

… připravil vlastní skript pro měření, který zahrnoval výše zmíněné metriky zájmu a hlavně… dal nám ho všem ke stažení.

Díky, Luboši!

Jsem si ho nevyfotil, takže ho tu máte alespoň na kolobrndě!

Copycamp-2016-report-david-klouda-lubos-kvet-cisla

 

 

 

Jan Kvasnička (UX, @Jan_Kvasnicka) a Pavel Ungr (SEO, @PavelUngr) – Tuhle dvojku je zábavné pozorovat. Pavla jsem slyšel přednášet už několikrát a jeho styl mě prostě baví. Ono přednášet o tak technických věcech asi chce notnou dávku showmanství, aby to posluchače udrželo a neutíkali na Facebooky a Instagramy (no, na Copycamu spíš na Twittery…). Jan Kvasnička je mu velmi zdatným spoluprezentátorem a tihle dva se našli. Pro mě nejzábavnější přednáška letošního Copycampu. A taky mi málem upadla ruka od zapisování.

Výcuc mouder – Nepoužívat prázdná slova (vatu), radši nic, než napsat blábol beze smyslu, píšeme pro lidi, ne vyhledávače, kruciprdel! Tučný text má přitáhnout pozornost čtenáře, nikdo nikdy nedokázal, že to pomáhá z hlediska vyhledávačů, strukturujte texty – nadpisy, podnadpisy, obrázky, seznamy, odsazení, Google hrotí i to, jak stránka VYPADÁ, ne jen to, jaký je na ní text. EMOCE, jasné call to action a CO ČTENÁŘ NA STRÁNCE NEVIDÍ, GOOGLE NEINDEXUJE (text pod záložkami atp., je třeba jim dát vlastní URL)………….

 

Copywriter má velkou moc – tady Pavel s Honzou ukazují,

jak dramaticky můžete zvýšit počty mailů ve své firemní databázi – poutavým textem

Copycamp-2016-report-david-klouda-pavel-ungr-jan-kvasnicka

 

 

 

Zrychlené dojmy z několika dalších přednášek – Lektoři improvizace na mě působili až velmi improvizovaně a opět se ukázalo, že kvalitní improvizace je asi nejvyšší disciplína bavičství. Pokud to umíte, je to skvělá zábava, pokud ne… tak není. Vystupovat před lidmi není lehké, sám z toho mám bobky a improvizovat umím hůř, než PR tým KFCčka, ale během této přednášky jsem se nedozvěděl nic nového a dělat si prvních pět minut reklamu na své kurzy, aniž bych cokoliv předvedl, také není úplně v kuřátku…

 

A plus… toto. Skvělý postřeh od @Lejdulka

Copycamp-2016-report-david-klouda-tweet-improvizace

 

Barbora Šťastná ze stastnyblog.cz – Já si opravdu nemůžu pomoct, ale na to, že Barča vede projekt jménem Šťastný blog, na mě působila fakt hrozně nešťastně. Asi jako by Medvídek Pů pořádal přednášku o medu a tvářil se u toho znechuceně. Já vím, že život obecně stojí dost za hovno, ale prostě… furt je tu ještě hořká čokoláda, tak si to můžeme udělat aspoň malinko hezčí.

Janek Rubeš – Miláček pražských taxikářů ukončil blok přednášek velmi živou prezentací. Povídal o zákulisí svého projektu Praha vs. Prachy, a jak mu změnilo život natáčení o nepravostech taxikářů. Občas na něj prý někdo plivne, sleduje ho po městě nebo si na něj zakřičí. Jinak to bere hodně s klidem a nic by neudělal jinak.

Na dotaz, jestli se nebojí, že by mu například někdo unesl přítelkyni, aby se mu pomstil, odpověděl: „Vidíte, to mě nikdy ani nenapadlo…“

Ten člověk má koule, ne, že ne.

 

Díky organizátorům za skvělou akci a taky za možnost potkat (jak jinak, než naprostou náhodou) staré známé ze Zlína (zdravím @orjacko, @jsemMajka a @Evulee001).

Tak zase příště, milá @copyporadna a celý týme!